Druhy křečíků

11. ledna 2010 v 21:14 | ©razy.Hamste®

Křečík bělonohý

(Peromyscus polionotus)



Řád: hlodavci,
podřád: veverkočelistní (Sciurognathi),
čeleď: myšovití (Muridiae),
podčeleď: Cricetidae,
rod: Peromyscus,
druh: Peromyscus polionotus,
velikost: 11-15 cm (i s ocasem),
váha: 10-15 g,
délka březosti: 23-24 dní,
počet mláďat: průměrně 3-4 (může být až 8),
doba kojení: 4 týdny.
Křečík myší
Je hodně podobný myši. Křečík myší obývá oblasti Turkmenistánu, Iránu a Afgánistánu. Celková délka jeho těla může dosahovat až 28 cm. Samotné tělo bez ocásku je dlouhé 8 -10cm.

Křeček Brandtův(Mesocricetus brandti),(Nehring, 1898) Brandts Hamster
Přečtu knížky naučim se a dodám

Křeček Velký
Třída: savci
Řád: hlodavci
Čeleď: křečkovití
Křeček velký žije na Madagaskaru. Obývá suché opadavé lesy s písčitou půdou.
Za potravou vychází za soumraku. Živí se ovocem, semeny, spadanými plody a kůrou stromů.
Několik křečků obývá podzemní systém přibližně šesti doupat.Je to typický komplex tunelů, které mají v průměru 45 cm, jsou až 5 metrů dlouhé a přibližně 1 metr pod zemí.Jejich teritorium může být velké 3-4 hektarů.
Rozměry: délka těla 30-35 cm, délka ocasu 20-25 cm, hmotnost 1,2 kg O jeho rozmnožování se ví velmi málo, rodí 1-2 mláďata. Mláďata se rodí začátkem teplé dešťové sezóny na konci listopadu a začátkem prosince. Bohužel, nevíme jakého věku se v přírodě dožívá.V zajetí je to přibližně 5 let.
Zajímavosti: Většinou žijí v rodinách.Rodinu tvoří monogamní pár a jeho potomstvo. Obvykle běhají po čtyřech, ale dokážou skákat po zadních nohou jako klokani. Křečci velcí jsou velmi ohroženi kácením lesů na Madagaskaru.
Křečík Mongolský

Je to malé zvířátko, hodně se podobá křečkovi Eversmanna. Délka těla je 98-150mm, ocásek má dlouhý 15-21mm. Barva horní části těla je popelavě až rezavě - šedivá. U mladých zvířat je kouřově-šedivá. Bříško, vrch ocásku a nohy má bílé. Obývá pouště a polopouště a travnaté stepi . žije na území Kazachstánu a v oblasti Tuva (Ruská federace).
Živí se semeny
trav a často si rozšíří jídelníček o různé druhy brouků, larev. Pochutná si i na lučních kobylkách. Aktivní je zejména večer a v noci. Rozmnožování začíná
v dubnu.. Samička přes léto vrhne 2 až 3 vrhy a v průměru má 4 až 9 mláďat. Od křečka roborovského se odlišuje slabším osrstěním chodidel a delším ocáskem. Od křečka Eversmana se odlišuje chybějící skvrnou na hrudi. Od dlouhoocasého se odlišuje chybějícím bílým lemováním na uších

Křečík Eversmannův (Allocricetulus eversmannii)
Je to malé zvířátko o něco větší než myš s krátkými nohami a krátkým chvostem.Délka těla je 136-160 mm a délka chvostu 20-28 mm.Tlamičku má trochu špičatou. Má
nevelké zakulacené uši .Chodidla jsou
slabě osrstěná. Chvost je mírně zploštěný, pokrytý krátkými měkkými chloupky.Barva povrchu těla: načernale - skořicová, někdy světle žluto - rezavá až

popelavě- písková.
Břicho má bíle, jasně ohraničené od tmavé barvy boků. Na hrdle a hrudi je nahnědlá skvrna. Nohy a konec chvostu jsou bílé. Srst je krátká, měkká a jemná. Žije v jižním a středním Povolží, na jihu Uralu, v severním a středním Kazachstánu. Obývá stepi a polopouště, někdy i lesostepi. Nemá rád vlhké oblasti.Živí se semeny a obilninami, různými rostlinami jako pelyňkem, cibulkami tulipánů a jinými lučními travinami. Je aktivní večer a v noci. Jeho nory jsou jednoduché. Mají hlavní vchod, hnízdovou komoru a několik vedlejších vchodů. Často však obývá i nory jiných
hlodavců. Rozmnožuje se počátkem dubna, ale jsou známy i případy, kdy se rozmnožoval v zimním období. Samice rodí do roka 2 až 3krát . Obvykle má 4 - 5 mladých. V říjnu obvykle upadá do zimního spánku, který je často přerušován kvůli doplnění potravy.Někdy ale do něj neupadne vůbec.
Velikostně stojí mez křečíkem myším a krysovitým. Do Evropy se dováží velmi zřídka.

Křečík krysovitý (Tscherskia triton)

Dříve se tento velký malý křeček žijící v Číně a Koreji řadil do rodu Cricetulus.
Více : Pročtu knížky,naučím se a napíšu sem.

Křečík daurský (Cricetulus barabensis)
Obývá jižní Sibiř, Mongolsko, Dálný východ a severovýchodní Čínu. Jeho domovem jsou nejčastěji zpevněné váté písky, kamenité a krátkostébelné stepi a skalnaté pustiny. Vyhrabává si až 1 m hluboké nory. Zvířata jsou značně nesnášenlivá, zvláště samice, a proto se obvykle vyhledávají jen v době páření. Jejich potrava se skládá z větší části z živočichů - hmyzu a jeho larev. Teprve na druhém místě jsou semena a jen v malém množství i zelené části rostlin. Vůči chovateli jsou velice mírní, často se používají jako laboratorní zvířata.

Křeček huňatoocasý (Neotoma cinerea)

Dříve se křeček huňatoocasý nazýval podle způsobu života lesomyš horská. Obývá západní část Spojených států amerických a Kanady. Žije hlavně v pískovcových skalách a v horských lesích až do nadmořské výšky 3000m, ale nevyhýbá se ani blízkosti lidských obydlí. Občas se dokonce usazuje na půdách stodol a stavení. v dutinách stromů nebo ve skalních rozsedlinách a jeskyních si staví velká hnízda vystlaná větvičkami a lýkem. V nich a v jejich nejbližším okolí shromažďuje neuvěřitelné množství různých předmětů- oblázků, plechovek, součástek strojů, starých bot apod. Američané mu proto přezdívají "kleptoman". Jeho potravu tvoří hlavně semena, kořínky a různé lesní plody. V menší míře se živí hmyzem a jeho larvami. Místy může působit menší škody na zemědělských plodinách, ale spíše lidi obtěžuje odnášením různých věcí.

Křeček kaktusový (Peromyscus eremicus)

Obývá jižní oblasti Spojených států amerických a sever Mexika. Žije obvykle v kaktusových porostech, ale nevyhýbá se ani blízkosti lidí, a tak je možné ho zastihnout i v polích a sadech. V jeho potravě převažují dužnaté části a semena kaktusů i dalších rostlin, ale jídelníček si pravidelně zpestřuje i hmyzem a jinými drobnými živočichy. Často si vytváří v pařezech a dutinách poblíž hnízdní nory zásoby potravy, které transportuje v lícních torbách. U nás ho můžete vidět v plzeňské zoologické zahradě.

Křeček rumunský (Mesocricetus newtonii)

Další druh nebo jen severní poddruh syrského křečka, ale jeho postavení v systému křečků není ještě plně vyjasněno.

Křeček patří mezi myšovité. Ve volné přírodě se dožívá 2 roky.

Délka těla 210 - 340 mm, ocasu 28 - 60 mm, hmotnost 150 - 500 g. Chodidlo je osrstěné jen po patu. Obývá stepi a lesostepi východní a střední Evropy a západní Sibiře. Živí se zelenými částmi vegetace a semeny, ze kterých si vytváří zásoby až 15 kg. Má sklon k dravému způsobu života. Žere i hmyz a drobné zemní hlodavce. Rychle se rozmnožuje, při vhodných životních podmínkách se mohou zvířata přemnožit a způsobit velké škody. na polích podniká za potravou delší cesty. Zásoby přenáší do zásobárny v objemných lícních torbách, které mu sahají až k lopatkám. V jižních částech areálu rozšíření vyhledává vlhké biotopy travnatých luk. Dává přednost hlinitým půdám před lehkými písčitými. Křeček ve velmi aktivní i za šera a v ranních a večerních hodinách. Žije pod zemí asi 50 cm hluboko. Zimní nory jsou v hloubce 2 m. Nastěhuje se do tohoto obydlí začátkem podzimu a jeho tělesná teplota klesá na 4 stupně C. Každý týden se křeček probudí a nažere. Na jaře se pak probouzí úplně a připravuje se na páření. Narodí se někdy až 18 mláďat. Samice má jen 8 struků a tak nadpočetná mládáta zakousne. Je to kožešinové zvíře. Je vnímavý na tularémii, vzteklinu a jiné nemoci přenosné na člověka a zvířata.

Křečík čínský (Cricetulus griseus)
Je to hlodavec s typicky štíhlým tělem dlouhým 80 - 250 mm. Charakteristickým znakem tohoto rodu je neosrstěný ocásek dlouhý 25 - 106 mm. Ušní boltce jsou krátké, pokryté hustými jemnými chlupy. Oči jsou středně velké, a nejsou tolik vystouplé jako u křečíka džungarského. Srst je šedá nebo tmavožlutá, na břiše světlešedá až bílá. Křečík čínský obývá stepi, lesostepi a polopouště severní Číny. Je to hlodavec s typicky soumračnou aktivitou. Přes den je ukrytý v jednoduché díře, z které se k večeru vydává za potravou. Živí se semeny rozličných rostlin a hmyzem.

Křečík Roborowského (Phodopus roborowskii)
Je nejmenším zástupcem křečíků. V přírodě žije v oblastech Mongolska, severní Číny apod. Obývá hlavně pouště a polopouště. Aktivní je po celý rok. S kontinentálním podnebím a s tímto spojeným teplotním rozdílem během dne a noci se zvířata vyrovnávají spánkem. Za potravou se vypravuje v podvečer a brzy ráno. Hrabají si asi 1 m hluboké nory, a často sídlí i v převisech pohyblivých dun. Jako všichni křečíci z rodu Phodopus má i chodidla zadních nožek porostlá hustou srstí. V domácím teráriu je to příjemný chovanec, nejlépe chovaný v párech

Křečík Campbellův (Phodopus sungorus campbelli)
Křečík Campbellův je svrchu šedohnědý s výrazným černým pruhem, který se táhne uprostřed hřbetu. Narozdíl od křečíka džungarského jsou proužky oddělující světlé zbarvení břicha od tmavšího hřbetu téměř neznatelné, nebo dokonce vůbec chybějí. Na zimu křečík Campbellův nebělá, ale v zajetí se vyskytla již celá řada barevných mutací, uváděných do obchodů se zvířaty pod nejrůznějšími, často matoucími názvy. Stejně jako křečíci džungarští jsou křečíci Campbellovi vzájemně velmi tolerantní a žijí často v malých skupinách. bohužel se již totéž nedá říci o jejich snášenlivosti vůči chovateli, protože většina z nich neváhá použít ostré zoubky, pokud se jim zdá, že je jejich bezpečnost ohrožena.
Křečík džungarský (Phodopus sungorus sungorus)
Křečík džungarský obývá travnaté a pelyňkové stepi náhorních planin Střední Asie, Zabajkalí a Kazachstánu do nadmořské výšky 3000 m. Křečíci džungarští se rozmnožují od března do podzimu a v tomto období samec navštěvuje více samic na svém teritoriu. Nežije trvale se žádnou. Když přijde čas porodu asistuje samičce, protože ona je schopna opět zabřeznout asi jen 3 hodiny po porodu. Sameček samici s potomstvem navštěvuje a nosí jim jídlo. Potom, co mláďata jsou dospělá, samička je opustí a hledá si jiné teritorium (naopak křeček syrský mláďata vyžene a zůstává na svém teritoriu). Mláďata ještě spolu zůstávají pár dní a sameček jim nosí jídlo. Později se rozejdou a hledají si partnera jinde.Za potravu mu slouží semena různých rostlin i jejich zelené části, ale významnou složku jídelníčku tvoří i hmyz, jeho larvy a jiní drobní živočichové. Na zimu si vytváří nevelké zásoby potravy. V zimě jeho kožíšek z větší části bělá, jen na hřbetě zůstává nezřetelný "úhoří pruh" z tmavé srsti. V zimě neupadá do zimního spánku, jen občas do jakési letargie. V zajetí nemá velké nároky na péči. Péče je podobná jako u syrského křečka, jenom krmení by měl mít méně tučné a trochu jemnější ( křečík džungarský potřebuje více prosa a drobného zrní než syrák ). Jako ubikace je vhodné odvětrané terárium (nesmí v něm však být průvan ), nebo dobře přikryté akvárium. ). Podle standardu BHA (British Hamster Association ) jsou tři barvy džungarského křečka- normální "klasická" (Normal Winter White ), bílá (Pearl Winter White ) a safírová "modrá" (Sapphire Winter White ).

Další křečíci (uš mě nebaví o nich psát,ale je jich i více)


Křeček Raddeův Mesocricetus raddei (Nehring, 1894) Ciscaucasian Hamster

Křečík Campbellův Phodopus campbelli (Thomas, 1905) Campbell's Hamster

Křečík Roborovského Phodopus roborovskii (Satunin, 1903) Desert Hamster

Křečík džungarský Phodopus sungorus (Pallas, 1773) Dzhungarian Hamster

Křečík krysí Tscherskia triton (de Winton, 1899) Greater Long - tailed Hamster

Křeček kaktusový (Peromyscus eremicus)

Křeček huňatoocasý (Neotoma cinerea)

Křečík mongolský Allocricetulus curtatus (Allen, 1925) Mongolian Hamster

Křečík Eversmannův Allocricetulus eversmanni (Brandt, 1859) Eversmann's Hamster

Křečík západočínský Cansumys canus (Allen, 1928) Gansu Hamster

Křečík krátkoocasý Cricetulus alticola (Thomas, 1917) Tibetan Dwarf Hamster
Křečík daurský Cricetulus barabensis (Pallas, 1773) Striped Dwarf Hamster

Křečík tibetský Cricetulus kamensis (Satunin, 1903) Kam Dwarf Hamster

Křečík menší Cricetulus longicaudatus (Milne - Edwards, 1867) Long - tailed Dwarf Hamster

Křečík šedý Cricetulus migratorius (Pallas, 1773) Gray Dwarf Hamster

Křečík Sokolovův Cricetulus sokolovi (Orlov and Malygin, 1988) Sokolov's Dwarf Hamster

Křeček polní Cricetus cricetus (Linnaeus, 1758) Black - bellied Hamster

Křeček zlatý Mesocricetus auratus (Waterhouse, 1839) Golden Hamster

Křeček Brandtův Mesocricetus brandti (Nehring, 1898) Brandt's Hamster

Křeček Newtonův - zvaný rumunský Mesocricetus newtoni (Nehring, 1898) Romanian Hamster
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Co teď děláš váš křeček?

Spinká 53.1% (17)
Hraje si s hračkamy 6.3% (2)
Leze po mřížích 3.1% (1)
Kouše mříže 3.1% (1)
Papá 3.1% (1)
Nemám křečka 31.3% (10)

Komentáře

1 LarryShiff LarryShiff | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 22:31 | Reagovat

join the new social <a href=http://onlinecasinos-x.com>casino</a> guide

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama